Výzdoba pražských hebrejských tisků první poloviny 16. století jako součást české knižní grafiky

Voit, Petr . Výzdoba pražských hebrejských tisků první poloviny 16. století jako součást české knižní grafiky., 2012 In: Hebrejský knihtisk v Čechách a na Moravě. Academia ; Židovské muzeum v Praze, pp. 123-151. [Book chapter]

Preview

Text Voit_Hebrew_Books_CZ.pdf Download (16MB) | Preview

English abstract

The original study employs the unique collection of decorative material assembled during the research to show the high level of collaboration of Prague Jewish printers of the first half of the 16th century with their Christian counterparts. Czech historians have tended to overlook domestic non-Czech book printing during the Jagiellonian era, considering it representative of a foreign enclave among the era’s Utraquist, Catholic and Brethren print shops focused on the production of texts in the Czech language. But foreign researchers had noticed that the visual side of Jewish and Christian book production showed certain interrelationships. This observation was based on the identification of woodblocks by Prague printer Pavel Severin of Kapí Hora in several Hebrew publications. The occasional borrowing of printing material was not a fundamental feature of domestic book culture. A more important factor to pay attention to is Prague’s role as a multicultural center that after the mid-1510’s provided the printing trade with more opportunities than before. The shopkeeper Severin’s workshop, which he had previously rented out exclusively to the Utraquist Printer of The Prague Bible, apparently began to have alternating tenants. During the interval that the Printer of the Prague Bible was not working, other publishers could ply their trade: Jewish publishers after 1512, Jan Moravus in 1513 and later (1517 – 1519) the Belarusian doctor, translator and publisher Francysk Heorhij Skoryna. A more important phenomenon than the journey of three of four woodblocks would appear to be the fact that the unprecedented increase in and coexistence of several printing shops resulted in a natural demand for woodcutting workshops. The demand was further increased because publishers no longer ordered only illustration cycles for their publications, but in line with ongoing changes in artistic style began to apply book ornament as well (ornamental band, frame, border). The previous practice adopted by the Printer of the Prague Bible – which from 1488 to 1505 relied on cooperation with Augsburg, Nuremberg and Strasbourg – was no longer possible. We thus observe the development of a previously unknown feature of the era’s book art industry: the distribution of all artists’ work into multi-year stages and among several printing houses simultaneously. Like book illuminators during the Hussite and post-Hussite eras, book artists of the early 16th century worked on commissions regardless of the denominational or ethnic background of their employers. After 1507 seven artists worked in Prague. The typographically conservative printer Mikuláš Konáč instigated the late-Gothic book art of the Master of Burleigh’s Border (1507) and the Master of the Brick Background (1510). The first works by the Master of Skoryna’s Ornament (1514), Master IP (1514), and the Master of Broad Hatching (1525) appear in Jewish commissions. The Master of Fine Hatching was discovered by Francysk Heorhij Skoryna (1517), and the Master of Kohen’s Haggadah was encouraged to work in publishing by Pavel Severin (1525). Master IP and the Master of Fine Hatching worked for Utraquist and Jewish printers and Skoryna. The Master of Fine Hatching and the universal Master of Skoryna’s Ornament even associated themselves with Brethren printers in Litomyšl (Pavel Olivetský) and Mladá Boleslav (Jiřík Štyrsa). The Master of Burleigh’s Border, the Master of Kohen’s Haggadah, and the Master of Broad Hatching worked for Konáč, Severin, and Hebrew printers. The Master of the Brick Background worked with Konáč and Jewish printers as well. The need to work with several book artists at once is documented not only by Skoryna’s Biblia ruska, but also by the Haggadah of 1526, whose publishers hired the Master of Kohen’s Haggadah, the Master of Skoryna’s Ornament, as well as the Master of Burleigh’s Border. The year 1527, when Pavel Severin founded the country’s first artistic workshop dedicated entirely to meeting the needs of his printing house, marks a certain turning point in the history of book design.

Czech abstract

Domácí jazykově nečeský knihtisk jagellonské doby byl našimi historiky doposud přehlížen jako cizorodá enkláva vnořená mezi dílny utrakvistů, katolíků a jednoty bratrské orientující se na zpřístupňování textů jazykově českých. Starší dějepisci se národně jazyčného zřetele nevzdali ani později, kdy zahraniční badatelé již postřehli, že výtvarná stránka židovské a křesťanské knižní produkce skýtá určité spojitosti. Názor se zakládal na identifikaci štočků pražského tiskaře Pavla Severina v několika hebrejských tiscích. V této stati se pokoušíme postoupit dále a hloubkovou sondou ukážeme, že nárazové výpůjčky tiskařského materiálu však žádným podstatným rysem naší knižní kultury první poloviny 16. století nebyly. Důležitější je vnímat multikulturní roli Prahy, která knihtiskařskému řemeslu skýtala po polovině desátých let 16. století více příležitostí než dříve. Mnohem závažněji nežli cesty tří čtyř štočků se tak jeví fakt, že dosud nebývalý nárůst a koexistence několika výrobních středisek vyvolaly přirozenou poptávku po dřevořezáčských ateliérech. Ta byla oproti minulým dobám ještě zesílena, neboť vydavatelé do svých edic přestali vyžadovat pouze ilustrační cykly, ale s postupnou změnou uměleckého stylu reflektovali nově též knižní dekor. Zatímní praxe Tiskaře Pražské bible, vázaná během let 1488 – 1505 na spolupráci s Augsburkem, Norimberkem a Štrasburkem, už nebyla únosná. Právě proto postihujeme dosud neznámý rys soudobých grafických poměrů, jímž je rozprostraněnost tvorby všech umělců do víceletých etap a mezi několik tiskáren současně. Tyto skutečnosti pak vylučují, aby novou vlnu domácí grafiky způsobily opakované objednávky několika pražských tiskařů v týchž zahraničních ateliérech. Pod zástupnými jmény, která zde kvůli snazší identifikaci zavádíme poprvé, se až na ojedinělý případ skrývají dřevořezáči. Výsledky našeho detailního průzkumu ukazují, že všechny pražské tiskárny, ač kapacitně málo rozvinuté, se setkaly s nečekaně vstřícným postojem výtvarných umělců usazených v Praze. Poněvadž jejich angažmá trvalo většinou po několik let, můžeme spolehlivě sledovat profesní růst a vztah k objednavatelům. Tak jako iluminátoři doby husitské a pohusitské i knižní grafici počátku 16. století uskutečňovali objednávky bez ohledu na konfesijní či etnický profil zadavatelů. Od roku 1507 pracovalo v Praze souběžně s Mistrem Nového zákona sedm dalších umělců. Typograficky konzervativní Konáč rozdmýchal pozdně gotickou knižní tvorbu Mistra Burleighovy bordury (1507) a Mistra cihlového pozadí (1510). Židé iniciovali první vystoupení Mistra Skorynova dekoru (1514), Mistra IP (1514) a Mistra široké šrafury (1525). Naopak Mistr jemné šrafury byl objeven Skorynou (1517) a Mistra Kohenovy Hagady přiměl ke spolupráci s knihtiskem Severin (1525). Tvorbu umělců dokážeme sledovat překvapivě dlouho. Nejdéle pro potřeby tiskařů pracovali třebaže s logickými přestávkami Mistr IP (21 let), Mistr Burleighovy bordury (20), Mistr jemné šrafury (18), Mistr široké šrafury (17) a Mistr Skorynova dekoru (12). Mistr Kohenovy Hagady byl dle dnešního povědomí činný 9 let a Mistr cihlového pozadí 6 let. Ani vyšší agregace pražských tiskařů nemohla však sedm ateliérů v jedné metropoli uživit. Kupříkladu Mistr jemné šrafury se nám během let 1525 – 1535 vytrácí a je docela možné, že z Prahy dočasně odešel. V kratších pauzách, kdy objednávky nepřicházely, se pak jednotliví umělci snad obraceli k volné tvorbě, dnes ovšem nedochované, anebo se možná spokojovali řezbou perníkářských a cukrářských forem. Pro utrakvistické tiskaře, Židy i Skorynu se angažovali Mistr IP a Mistr jemné šrafury. Ten spolu s univerzálním Mistrem Skorynova dekoru přilnul dokonce k bratrským exponentům v Litomyšli (Pavel Olivetský) a Mladé Boleslavi (Jiřík Štyrsa). Ve službách hebrejské typografie, Konáčovy a Severinovy tiskárny byli Mistr Burleighovy bordury, Mistr Kohenovy Hagady a Mistr široké šrafury. S Konáčem i Židy spolupracoval ještě Mistr cihlového pozadí. Potřebu oslovit několik grafiků současně dokládá nejen Skorynova Biblia ruska, ale kupříkladu též pražská Hagada 1526, k jejíž realizaci nakladatelé oslovili Mistra Kohenovy Hagady, Mistra Skorynova dekoru i Mistra Burleighovy bordury. Poněvadž zakázky přicházely z etno-lingvisticky odlišných prostředí, nutně musíme předpokládat, že kooperující umělci byli více než kdy jindy závislí na podrobných ideových záměrech a nápovědích zadavatelů. Rokem 1527, kdy Pavel Severin zformoval náš první grafický ateliér napojený zcela programově na potřeby tiskárny, lze v oblasti knižní grafiky pozorovat určitý zlom. Stopy některých umělců se totiž vytrácejí. ISBN 978-80-200-2197-7 (Academia). ISBN 978-80-87366-15-8 (Židovské muzeum v Praze).

Item type:	Book chapter
Keywords:	Bible ruská (1517-1519), bordura, bratrští tiskaři, Haggadah (1526), hebrejský knihtisk, katoličtí tiskaři, knihtisk, knižní dekor, Konáč z Hodíškova Mikuláš, lišta, Mistr Burleighovy bordury, Mistr cihlového pozadí, Mistr IP, Mistr jemné šrafury, Mistr Kohenovy Hagady, Mistr široké šrafury, Mistr Skorynova dekoru, Praha, rám, Severin z Kapí Hory Pavel, Skoryna Francysk Heorhij, štoček, utrakvističtí tiskaři
Subjects:	E. Publishing and legal issues. > EB. Printing, electronic publishing, broadcasting. H. Information sources, supports, channels. > HD. Rare books and manuscripts. H. Information sources, supports, channels. > HE. Print materials.
Depositing user:	Eva Bratková
Date deposited:	03 Jan 2013 13:57
Last modified:	02 Oct 2014 12:24
URI:	http://hdl.handle.net/10760/18146

References

AHIJEVIČ, Uladzimir U. Simvolika hravjury Skaryný. Minsk, 1999, s. 147-165. ISBN 985-08-0303-7.

TOBOLKA, Zdeněk Václav, ed. Český knihtiskař Mikuláš Konáč z Hodiškova. Monumenta Bohemiae typographica 4. Praha, 1927.

TOBOLKA, Zdeněk Václav, ed. Šest tisků Mikuláše Konáče z Hodiškova a Jana Wolffa z let 1507-1511. Monumenta Bohemiae typographica 5. Praha, 1928.

Bibliography of the Hebrew Book. Dostupné na http://aleph.nli.org.il/F?func=find-b-0&local_base=mbi01.

BOLDAN, Kamil. Minuce Václava Žateckého na rok 1517. Acta Universitatis Carolinae, phil. et hist. 1-2. Praha, 2002, s. 133-148.

BOLDAN, Kamil. Život a dílo tiskaře Jana Morava. In: Časopis Národního muzea, ř. hist. 2005, 174, s. 137-149.

BURNETT, Stehen G. German Jewish printing in the reformation era (1530-1633). In: Jews, judaism and the reformation in sixteenth-century Germany. Edd. Dean Phillip Bell and Stehen G. Burnett. Leden; Boston, 2006, s. 503-527.

BUTSCH, Albert Fidelis. Die Bücher-Ornamentik der Renaissance. Leipzig, 1878.

DELUGA, Waldemar. Grafika. In: Sztuka iluminaci i grafiky cerkiewnej. Katalog wystawy, październik – listopad 1996, Bibliotheka narodowa. Red. Waldemar Deluga i Andrej Kaszlej. Warszawa, 1996, s. 22-42.

DELUGA, Waldemar. Źrodla i inspirace ilustraci drzeworytniczych do wydań Franciszka Skoryly. In: 480 let běloruského knihtisku. 480 hadaǔ belaruskaha knihadruku. Materiály z konference v pražském Klementinu 5. 9. 1997. Red. Františka Sokolová. Praha, 1997, s. 15-19.

DELUGA, Waldemar. Sources latines de la gravure orthodox du XVIème et XVIIème siècles. Budapest, 2000. 63 s. Dostupné pouze na http://rss.archives.ceu.hu/archive/00001142/.

DELUGA, Waldemar. Francysk Skaryna i gebrejskija drukary v Praze. In: Skarynaznavstva. Knihaznavstva. Litaraturaznavstva. Materyjaly III Mižnarodnaha kanhresa belarusistav "Belaruskaja kul'tura v dyjalohu cyvilizacyj". Ed.: Vjačaslav Vavtkevič. Minsk, 2001, s. 29-33.

FREIMANN, Aron. Zur Geschichte der jüdischen Buchillustration. Zeitschrift für hebräische Bibliographie. 1918, 21, s. 25-32.

GOLDSCHMIDT, Lazarus. The earliest illustrated Haggadah. London, 1940.

HABERMANN, Abraham Meir. Ha-Madpis Chajiim Šachor, bno Jicchak ve-chotno Josef bar Jakar [Tiskař Chajim Šachor, jeho syn Jicchak a zeť Josef bar Jakar]. In: Kirjat sefer 31, 1956, s. 483-501. Přetištěno in: Studies in the history of Hebrew printers and books. Jerusalem 1978, s. 103-130.

HLOBIL, Ivo. Knižní dřevořezy „Sv. Václav doprovázený dvěma anděly“ a zápas římské církve s českou reformací na Moravě kolem roku 1500. In: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400-1550. Sv. 3, Olomoucko. Ed. Ivo Hlobil a Marek Perůtka. Olomouc, 1999, s. 531-537.

HORNÍČKOVÁ, Kateřina. Eucharistický Kristus mezi anděly z Týna. Příspěvek k jednomu z bludných balvanů Jaroslava Pešiny. In: Žena ve člunu. Sborník Hany J. Hlaváčkové. Ed. Kateřina Horníčková a Michal Šroněk. Praha, 2007, s. 211-236.

CHYTIL, Karel. Malířstvo pražské XV. a XVI. věku a jeho cechovní kniha staroměstská z let 1490-1582. Praha, 1906.

JENNINGS, Oscar. Early woodcut initials. London, 1908.

ISPHORDING, Eduard, ARNIM, Manfred von. Fünf Jahrhunderte Buchillustration. Meisterwerke der Buchgraphik aus der Bibliothek Otto Schäfer. Nürnberg, 1988.

KIESSLING, Gerhard. Die Anfänge des Titelblattes in der Blütezeit des deutschen Holzschnitts (1470-1530). In: Buch und Schrift. 1929, 3, s. 9-45.

Knihopis českých a slovenských tisků od doby nejstarší až do konce XVIII. století. … Redigoval dr. Zdeněk Tobolka [od 5. svazku dr. František Horák]. Díl I., Prvotisky (do r. 1500). Text + tabule. Díl II. Tisky z let 1501-1800. Svazek 1-9 (písm. A-Z). Praha, 1925-1967. Dostupné elektronicky též z: http://db.knihopis.org/.

Knihopis českých a slovenských tisků od doby nejstarší až do konce XVIII. století. … Dodatky [číselné]. Díl I. Prvotisky (do r. 1500). [Sestavila] dr. Emma Urbánková. Díl II., Tisky z let 1501-1800. Založil doc. dr. Zdeněk V. Tobolka, pokračovali doc. dr. František Horák a dr. Bedřiška Wižďálková. Část I. písm. A-Ž. Praha, 1994-2010. Dostupné elektronicky též z: http://db.knihopis.org/.

LIEBEN, Salomon Hugo. Die hebräische Buchdruck in Prag im 16. Jahrhundert. In: Die Juden in Prag. Praha, 1927, s. 88-106.

LUTHER, Johannes. Die Titeleinfassungen der Reformationszeit. Lfg. 1-3. Leipzig, 1909-1913.

MALOTÍN, Bohumil. Použití a obměny českého státního znaku ve starých českých tiscích. In: Miscellanea oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny v Praze 10/2. Praha, 1993, s. 469-474.

MARX, Mores. Gershom (Hieronymus) Soncino’s wanderyears in Italy, 1498-1527. Exemplar judaicae vitae. In: Hebrew Union College Annual 11, 1936, s. 427-501.

METZGER, Mendel. La Haggada enluminée. Leyden, 1973.

NEMIROVSKIJ, Jevgenij Lvovič. Gesamtkatalog der Frühdrucke in kyrillischer Schrift. Bd. 3. Die Prager Druckerei von Francisk Zkorána. Baden-Baden, 1998.

NEMIROVSKIJ, Jevgenij Lvovič. Gesamtkatalog der Frühdrucke in kyrillischer Schrift. Bd. 5. Die Druckerei von Francisk Skorina in Wilna. Baden-Baden, 1999.

NOSEK, Bedřich. Katalog mit der Auswahl hebräischer Drucke Prager Provenienz. I. Teil: Drucke der Gersoniden im 16. und 17. Jahrhundert. In: Judaica Bohemiae. 1974, 10, s. 13-41.

NUSKA, Bohumil. Počátky české renesanční knižní vazby. In: Umění. 1962, 10, s. 469-494.

NUSKA, Bohumil. Materiál k polsko-českým vztahům z počátku 16. století: Historická knižní vazba 1963. Liberec, 1963, s. 70-71.

ROTH, Cecil. The Illustrated Haggadah. In: Studies in Bibliography and Booklore. 1965, 7. s. 37-39.

ROYT, Jan. Utrakvistická ikonografie v Čechách 15. a první poloviny 16. století. In: Pro arte. Sborník k poctě Ivo Hlobila. Ed. Dalibor Prix. Praha, 2002, s. 193-202.

SCHREYL, Karl Heinz. Hans Schäufelein: Das druckgraphische Werk. Band 1 (Katalog), Band 2 (Bilddokumentation). Nördlingen, 1990.

SOUKUP, Jan, ed. Traktátec Jana Hošťálka z Javořice z r. 1537. Žatec, 1931.

ŠAMJAKIN, Ivan P. (ed.). Francisk Skorina i jego vremja. Enciklopedičeskij spravočnik. Minsk, 1990.

ŠUPA, Sjarhej. Hebrajskija elementy u praskich vydannjach Františka Skaryny. In: Zapisy. Belaruski institut navuki i mastactva 21. New York, 1994, s. 68-75.

TETER, Magda, FRAM, Edward. Apostasy, fraud and the beginnings of hebrew printing in Cracow. In: AJS Review. 2006, 30, s. 31-66.

STRAUS, Walter L., ed.. The Illustrated Bartsch. Vol. 10 (Commentary), Sixteeenth century German artists, Albrecht Dürer. New York, 1981.

TOBOLKA, Zdeněk Václav, ed. Český knihtiskař Mikuláš Konáč z Hodiškova. Monumenta Bohemiae typographica 4. Praha, 1927. Průvodní sešit.

VERZEICHNIS der im deutschen Sprachbereich erschienenen Drucke des XVI. Jahrhunderts (VD 16). Herausgegeben von der Bayerischen Staatsbibliothek in München in Verbindung mit der Herzog August Bibliothek in Wolfenbüttel. I. Abteilung. Verfasser-Körperschaften-Anonyma. Bd. 1-22. Stuttgart, 1983-1995. II. Abteilung. Register der Herausgeber, Kommentatoren, Übersetzer und literarischen Beiträger. Bd. 23-24. Stuttgart, 1997. III. Abteilung. Register der Druckorte, Verleger und Erscheinungsjahre. Bd. 25-. Stuttgart 2000-. Dostupné též z: http://www.bsb-muenchen.de/1681.0.html.

VILLIGER, Verena et al. Hans Fries. Ein Maler an der Zeitenwende. Zürich, 2001, s. 230-232.

VINOGRAD, Isaiah. Ocar ha-sefer ha-ivri. Thesaurus of the Hebrew Book. Jerusalem, 1995.

VOBR, Jaroslav. Kutnohorská bible – problém 1. a 2. vydání. Miscellanea oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny v Praze 10/1. Praha, 1993, s. 209-224.

VOIT, Petr. Český knihtisk mezi pozdní gotikou a renesancí. I, Severinsko-kosořská dynastie 1488-1557. Praha: KLP, Koniash Latin Press, 2013. 463 s. ISBN 978-80-86791-98-2. ISBN 80-86791-98-X.

VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2006. 1350 s. Bibliotheca Strahoviensis. Series monographica, 2. ISBN 978-80-7277-312-1. ISBN 80-7277-312-7.

VOIT, Petr. Tiskové písmo Čech a Moravy první poloviny 16. století. In: Bibliotheca Strahoviensis. 2011, sv. 10, s. 105-202. Uloženo také v archivu E-LIS: http://eprints.rclis.org/17922/.

WOLFF, Hans. Die Bücherornamentik im XV. und XVI. Jahrhundert. Deutschland II (Die Basler Buchornamentik). Leipzig, 1913.

WENGROV, Charles. Haggadah and Woodcut an introduction to the Passover Haggadah completed by Gershom Cohen in Prague. New York, 1967.

Downloads

Actions (login required)

View Item