Voit, Petr Mikuláš Bakalář jinak. Kniha: zborník o problémoch a dejinách knižnej kultúry (ISSN 1336-5436), 2012, vol. 29, pp. 68-106. [Journal article (Paginated)]
Preview |
Text (Bibliological study)
Voit_Bakalar_SK.pdf - Published version Download (244kB) | Preview |
English abstract
Title: Mikuláš Bakalář from another point of view. Although Mikuláš Bakalář, printer of Slovak descent settled in Pilsen, first introduced the capital Schwabacher, title woodcarving and dedication into the Czech lands, rather late Gothic than early Renaissance elements prevail in his typography and edition practice during the years 1498-1513 (this statement relates to all Czech book printing of the Jagello period). Practical typography was limited by Bakalář´s poor workshop equipment and optical and morphological functions of text and marking script or capital letters could not be applied to the full extent. That is why we do not find marginalia either. Although Bakalář could exclude the title page with subject title, tried to introduce foliation and headnotes and in cases where it was necessary with regard to the character and extent of the pattern he sporadically tended to two or multi-column setting, however, all these visualization elements that had been stabilized by foreign printing to improve reading, have only incidental character and do not form any mandatorily unified structure of book goods, the Vienna, Cracow or German printers cared for. The publisher of Bakalář´s production was in the personal union the printer himself and if he took into account customers from the lower burghery, he could not allow to surcharge his products by surplus labour of the typesetter. Therefore he produced mostly books unified in a format, small with condensed text, its shape and modest reader´s outfit did not come into conflict with the so-far immature lower burgher who met with German book import just sporadically. Nevertheless, Bakalář ´s cheap book goods tending to entertainment and guidance can be considered the oldest level of the part of medieval literature that regardless the time of its rise, origin and topic found its place among the lower aristocracy and the burgher readers and finally became entertainment popular reading. Only the dictionary Lactifer and two editions of legendary Barlaam belonged to prestige and more demanding titles from the typesetter point of view. The rest of the output reached at most one hundred copies, it became uninteresting for readers and disappeared soon so that the future edition processes dropped it.
German abstract
Titel: Mikuláš Bakalář anders gesehen. Obwohl der in Plzeň angesiedelte Drucker slowakischer Herkunft Mikuláš Bakalář als der erste die grosse Schwabacher Schrift, Titelholzschnitte und Dedikationen nach Böhmen eingeführt hat, überwiegen in seiner Typographie und Editionspraxis in den Jahren 1498-1513 mehr die spätgotische als Renaissance-Elemente (diese Konstatierung bezieht sich auf ganzen tschechischen Buchdruck in Jagelloner-Zeit). Die arme Ausrüstung der Bakalářs Werkstatt limitierte die praktische Typographie, in der sich die optischen und morphologischen Funktionen der Text- und Auszeichnungsschrift oder der Initiale noch nicht voll durchsetzen konnten. Deshalb kann man auch keine Marginalien finden. Bakalář konnte zwar das Titelblatt mit dem Sachtitel herausziehen, er probierte Foliation und den lebenden Kolumnentitel einzuführen und dort, wo es mit Rücksicht auf Charakter und Umfang der Vorlage nötig war, stimmte er dem zwei- und mehrspaltigen Drucksatz bei, aber alle diese Visualisierungselemente, die im unheimlichen Buchdruck für Qualitätssteigerung des Lesens schon lange stabilisiert worden waren, sind zufällig und bilden keine pflichtig unifizierte Struktur der Bücherware, worum die Wiener, Krakauer und deutschen Drucker sich aber kümmerten. Der Verleger der Bakalář-Produktion war der Drucker selbst, und wenn er die Abnehmer aus dem niedrigen Bürgertum berücksichtigte, konnte er seine Produkte durch Satzmehrarbeit nicht überteuern. Deshalb hat er die Bücher in Format einheitlich, klein und mit kondensiertem Text verlegt. Die Gestalt und bescheidene Leserausstattung fielen nicht auf die Vorstellungen des bisher halbwüchsigen niedrigen Bürgers, der sich mit dem deutschen Buchmarkt nur selten getroffen hat, auf. Trotzdem kann man die billige Bücherware Bakalářs, die an Unterhaltung und Belehrung gerichtet war, für die älteste Schicht solches Teiles der mittelalterlichen Literatur halten, die ohne Absicht auf Entstehungszeit, Ursprung und Thema unter niedrigere Aristokratie und bürgerliche Leser nach und nach gesunken war, und viel später wurde sie auf die Ebene der Unterhaltungsvolkslesen verankert. Zu den Prestige- und anspruchsvollen Titeln gehörten eigentlich nur das Wörterbuch Lactifer und zwei Ausgaben des legendaren Barlaam. Andere Produktion hat die Druckerei am meisten in der Auflage von 100 Stück verlassen, sie wurde schnell abgelesen und verschwand aus den Augen der Welt, und so die zukünftigen Editionsprozesse gingen sie um.
Czech abstract
Mínění o Bakalářově slovenském původu je neustále udržitelné, leč na základě mnohem menšího souboru dokladů, než shromáždili naši předchůdci. Po nově provedeném výzkumu se také ukázalo, že chceme-li podat pokud možno autentický Bakalářův obraz, nesmíme podlehnout izolovanému studiu, které odhlíží od kontextu českého a moravského knihtisku přelomu 15. a 16. století. Docházíme-li tak k názoru, že v Bakalářově typografii a ediční praxi převládají prvky pozdně gotické a nikoli raně renesanční, pak motivem této korekce nebylo dehonestovat jednoho protagonistu, nýbrž typografickou jednoduchost a editorskou konzervativnost nově prohlásit za vůdčí principy celého řemeslně, umělecky i kapitálově slabého českého knihtisku jagellonského období. Dnes můžeme sumarizovat, že Bakalář u nás jako první s úspěchem zavedl velký švabach, titulní dřevořez a dedikaci. Po typograficky neplodném období českých prvotisků dospívali k obdobným, avšak ve srovnání s cizinou opožděným modernizacím až jeho souputníci (kupř. Matthias Preinlein roku 1499 a Libor Fürstenhain roku 1504 objevili ztrácející se sazbu, Mikuláš Konáč roku 1509 přišel s ukazovací ručičkou, Mikuláš Klaudyán roku 1518 s margináliemi). Ani tyto postupné změny však ještě nevytvořily předpoklady, aby se česká typografie dostala na úroveň zahraničně vyspělého katolíka Konrada Baumgartena, který pracoval v letech 1501 – 1502 v Olomouci, nebo zahraničních souputníků Kaspara Hochfedera, Johanna Singrienera, Hieronima Wietora nebo Floriana Unglera. Bakalářovo chudé dílenské zařízení limitovalo jeho praktickou typografii, v níž se ještě nemohly naplno prosadit optické i morfologické funkce textového a vyznačovacího písma nebo iniciál. Proto také nenajdeme marginálie, které bychom alespoň v rukopisné předloze Všehrdova a Hrubého sborníku patristických překladů z roku 1501 mohli s úspěchem předpokládat. Bakalář sice uměl vyřadit titulní list s věcným názvem, zkusil zavést foliaci i živá záhlaví a tam, kde to bylo s ohledem na povahu a rozsah předlohy nutné, přiklonil se sporadicky ke dvou a vícesloupečné sazbě – avšak všechny tyto vizualizační prvky, jež cizí knihtisk pro zkvalitnění četby už dávno stabilizoval, mají nahodilý ráz a netvoří povinně unifikovanou strukturu knižního zboží, o níž pečovali vídeňští, krakovští nebo němečtí tiskaři. Bakalářovu produkci neobjednávalo totiž Pražské arcibiskupství, jako tomu bylo v Plzni ještě během 70. let. Nakladatelem byl v personální unii sám tiskař a pamatoval-li na odběratele z nižšího měšťanstva, nemohl si dovolit své výrobky předražovat sazečskou nadprací. Proto vyráběl většinou knížky formátově jednotné, malé a s kondenzovaným textem, jehož podoba a skromná čtenářská výbava nijak nenarážela na představy recepčně zatím nedospělého nižšího měšťana, který se s německým knižním importem setkával zřídkakdy. K prestižním a sazečsky náročnějším titulům patřily vlastně jen slovník Lactifer a dvojí vydání legendárního Barlaama. Ostatní produkce opouštěla tiskárnu asi nanejvýše ve stokusovém nákladu, brzo se očetla a zmizela z očí. Bakalářovi plzeňští nástupci Jan Pekk a Tomáš Bakalář proto některé starší edice ještě během 20. let 16. století obnovili, ale později na jeho revitalizační snahy nikdo až do poloviny století nenavázal. Knihtisk v Plzni roku 1533 totiž na dlouhou dobu zanikl a zájmy pražských a ostatních českých tiskařů se počínaje rokem 1520 stočily k propagaci reformačních spisů Martina Luthera. ISBN 978-80-89301-96-6.
| Item type: | Journal article (Paginated) |
|---|---|
| Keywords: | Bakalář Mikuláš, dedication, frontispiece, Plzeň (Czech Republic), popular or folk literature, popular prose romances, schwabacher type, Slovakia, Bakalář Mikuláš, dedikace, knížky lidového čtení, Plzeň, Slovensko, švabach, titulní dřevořez |
| Subjects: | E. Publishing and legal issues. > EB. Printing, electronic publishing, broadcasting. H. Information sources, supports, channels. > HD. Rare books and manuscripts. H. Information sources, supports, channels. > HE. Print materials. |
| Depositing user: | Eva Bratková |
| Date deposited: | 18 Jan 2013 12:44 |
| Last modified: | 02 Oct 2014 12:24 |
| URI: | http://hdl.handle.net/10760/18376 |
References
Downloads
Downloads per month over past year
Actions (login required)
 |
View Item |
Facebook
Twitter
LinkedIn
RSS