Voit, Petr Výtvarná složka Skorinovy Bible ruské jako součást české knižní grafiky [The Visual Art in Skarina’s Russian Bible in the Context of Czech Book Illustration]. Umění = The Art (ISSN 0049-5123, eISSN 1804-6509), 2014, vol. 62, n. 4, pp. 334-353. [Journal article (Paginated)]
Text (Historical study)
Voit_Skorina_Umeni_2014.pdf - Published version Download (13MB) |
English abstract
The article presents the atmosphere of book culture in Prague during Francisk Skorina local activity (1517-1519). The heritage of incunabula printers in Prague was modest. Observing the simple late gothic typography of Prague incunabula without different type sizes or type cuts, lacking in marginal notes, inscriptions, titles or initials we assume, that the rise of readers public of lower and middle bourgeoisie was slower and delayed comparing to the foreign countries. The analysis of Utraquist and Hebrew book-print implicates the hypothesis that in Prague was active the rental print-shop and that Skorina might have used this print-shop during his local stay. The important finding out is that to the Prague enviroment, from the editorial and book-print point of view rigid enviroment, came Skorina equipped with the knowledge of the foreign typography and that the compositor of the Russian Bible was able to use the whole visual apparatus known in foreign countries. The analysis of the Jagellonian book culture also proved, that the illustrations cycle might have been created according to the Skorina's precise instructions by several Prague drawers (among them the Master IP) and one woodcutter (Mistr jemné šrafury – Master of Fine Hatching). The important christological element of illustrations is composed by emblema (so far supposed ad Skorina's signet) and two graphic symbols, all together showing to the reader the inferiority of the Old Testament to the New Testament. In this context is evident the influence of Dürer's Apocalypse (1498). The author of the title leaf and ornamental bands is Master of Skorina's Ornament. Most of initials were created by the Master of Burleigh's Border. We may suppose that the mentioned artists, gradually coming to Prague since 1507, made also the series of vignettes. Skorina also introduced the progressive typography and the new concept of the illustration cycle of the Bible, independent on the up to now typization. The main elements are the crypto-portrait and the beletrization and psychological view of the figural themes. None of them was assumed in Prague of in Bohemia. Therefore we observe that Prague Utraquist book-print was rigid not only against the compositions standards of foreign book production, but also against the Hebrew books and Russian Bible.
Czech abstract
Stať se snaží ukázat atmosféru pražské knižní kultury, do níž se Francisk Skorina vnořil během let 1517-1519. Počátek 16. století tu byl zatížen více než skromným dědictvím po prvotiskařích. Na základě jednoduché pozdně gotické sazby pražských prvotisků, které postrádaly více písmových druhů i řezů, marginálie, nadpisy, záhlaví nebo iniciály, lze proto soudit, že konstituování čtenářské obce střední a nižší měšťanské vrstvy bylo za cizinou opožděné a pomalé. Z analýzy utrakvistického a hebrejského knihtisku vyplynula hypotéza, že v Praze od 1488 fungovala nájemní dílna, kterou během svého pobytu mohl využívat rovněž Skorina. Důležité je, že do edičně i knihtiskařsky rigidního prostředí Prahy přišel vyzbrojen znalostí zahraniční typografie a že sazeč Bible ruské dokázal veškerý v cizině praktikovaný vizualizační aparát využít. Z analýzy jagellonské knižní kultury také vyplynulo, že cyklus ilustrací mohlo dle Skorinových přesných nápovědí vytvořit několik pražských kreslířů (mimo jiné Mistr IP) a jeden dřevořezáč (Mistr jemné šrafury). Důležitý christologický prvek ilustrací tvoří emblém (dosud považovaný za Skorinův signet) a dva grafické symboly, které pospolu čtenáři signalizovaly podřízenost Starého zákona Zákonu novému. V této souvislosti byl konstatován velký vliv Dürerovy Apokalypsy (1498). Autorem hlavního titulního listu a lišt je Mistr Skorinova dekoru. Většina iniciál pochází od Mistra Burleighovy bordury. Lze se domnívat, že jmenovaní umělci, v Praze postupně usazovaní od roku 1507, připravili také sadu vinět. Skorina přinesl pokrokovou typografii a nové, typizaci odmítající pojetí biblického ilustračního cyklu (zejména v kryptoportrétu a v beletrizaci a psychologizaci figurálních námětů). Nic z toho se však ani v Praze ani v Čechách prokazatelně neujalo. Zjišťujeme tak, že pražský utrakvistický knihtisk byl rigidní nejen vůči sazečskému standardu zahraničního zboží, ale i vůči hebrejským knihám a Skorinově Bibli ruské.
Item type: | Journal article (Paginated) |
---|---|
Keywords: | Bible benátská (1506), Bible česká (1529), Bible ruská (1517-1519), Čechy, Dekor knižní, Ilustrace, Knihtisk cyrilský, Knihtisk hebrejský, Knihtisk utrakvistický, Mistr Burleghovy bordury, Mistr IP, Mistr jemné šrafury, Mistr Nového zákona (1497/98), Mistr Skorinova dekoru, Praha, Severin kramář, Severin z Kapí Hory Pavel, Skorina (Skoryna) Francisk Heorhij, Vilnius |
Subjects: | E. Publishing and legal issues. > EB. Printing, electronic publishing, broadcasting. E. Publishing and legal issues. > EZ. None of these, but in this section. H. Information sources, supports, channels. > HD. Rare books and manuscripts. H. Information sources, supports, channels. > HE. Print materials. |
Depositing user: | Eva Bratková |
Date deposited: | 20 Jan 2015 13:50 |
Last modified: | 20 Jan 2015 13:50 |
URI: | http://hdl.handle.net/10760/24457 |
References
Downloads
Downloads per month over past year
Actions (login required)
View Item |