Výtvarná složka Skorinovy Bible ruské jako součást české knižní grafiky [The Visual Art in Skarina’s Russian Bible in the Context of Czech Book Illustration]

Voit, Petr Výtvarná složka Skorinovy Bible ruské jako součást české knižní grafiky [The Visual Art in Skarina’s Russian Bible in the Context of Czech Book Illustration]. Umění = The Art (ISSN 0049-5123, eISSN 1804-6509), 2014, vol. 62, n. 4, pp. 334-353. [Journal article (Paginated)]

[img] Text (Historical study)
Voit_Skorina_Umeni_2014.pdf - Published version

Download (13MB)

English abstract

The article presents the atmosphere of book culture in Prague during Francisk Skorina local activity (1517-1519). The heritage of incunabula printers in Prague was modest. Observing the simple late gothic typography of Prague incunabula without different type sizes or type cuts, lacking in marginal notes, inscriptions, titles or initials we assume, that the rise of readers public of lower and middle bourgeoisie was slower and delayed comparing to the foreign countries. The analysis of Utraquist and Hebrew book-print implicates the hypothesis that in Prague was active the rental print-shop and that Skorina might have used this print-shop during his local stay. The important finding out is that to the Prague enviroment, from the editorial and book-print point of view rigid enviroment, came Skorina equipped with the knowledge of the foreign typography and that the compositor of the Russian Bible was able to use the whole visual apparatus known in foreign countries. The analysis of the Jagellonian book culture also proved, that the illustrations cycle might have been created according to the Skorina's precise instructions by several Prague drawers (among them the Master IP) and one woodcutter (Mistr jemné šrafury – Master of Fine Hatching). The important christological element of illustrations is composed by emblema (so far supposed ad Skorina's signet) and two graphic symbols, all together showing to the reader the inferiority of the Old Testament to the New Testament. In this context is evident the influence of Dürer's Apocalypse (1498). The author of the title leaf and ornamental bands is Master of Skorina's Ornament. Most of initials were created by the Master of Burleigh's Border. We may suppose that the mentioned artists, gradually coming to Prague since 1507, made also the series of vignettes. Skorina also introduced the progressive typography and the new concept of the illustration cycle of the Bible, independent on the up to now typization. The main elements are the crypto-portrait and the beletrization and psychological view of the figural themes. None of them was assumed in Prague of in Bohemia. Therefore we observe that Prague Utraquist book-print was rigid not only against the compositions standards of foreign book production, but also against the Hebrew books and Russian Bible.

Czech abstract

Stať se snaží ukázat atmosféru pražské knižní kultury, do níž se Francisk Skorina vnořil během let 1517-1519. Počátek 16. století tu byl zatížen více než skromným dědictvím po prvotiskařích. Na základě jednoduché pozdně gotické sazby pražských prvotisků, které postrádaly více písmových druhů i řezů, marginálie, nadpisy, záhlaví nebo iniciály, lze proto soudit, že konstituování čtenářské obce střední a nižší měšťanské vrstvy bylo za cizinou opožděné a pomalé. Z analýzy utrakvistického a hebrejského knihtisku vyplynula hypotéza, že v Praze od 1488 fungovala nájemní dílna, kterou během svého pobytu mohl využívat rovněž Skorina. Důležité je, že do edičně i knihtiskařsky rigidního prostředí Prahy přišel vyzbrojen znalostí zahraniční typografie a že sazeč Bible ruské dokázal veškerý v cizině praktikovaný vizualizační aparát využít. Z analýzy jagellonské knižní kultury také vyplynulo, že cyklus ilustrací mohlo dle Skorinových přesných nápovědí vytvořit několik pražských kreslířů (mimo jiné Mistr IP) a jeden dřevořezáč (Mistr jemné šrafury). Důležitý christologický prvek ilustrací tvoří emblém (dosud považovaný za Skorinův signet) a dva grafické symboly, které pospolu čtenáři signalizovaly podřízenost Starého zákona Zákonu novému. V této souvislosti byl konstatován velký vliv Dürerovy Apokalypsy (1498). Autorem hlavního titulního listu a lišt je Mistr Skorinova dekoru. Většina iniciál pochází od Mistra Burleighovy bordury. Lze se domnívat, že jmenovaní umělci, v Praze postupně usazovaní od roku 1507, připravili také sadu vinět. Skorina přinesl pokrokovou typografii a nové, typizaci odmítající pojetí biblického ilustračního cyklu (zejména v kryptoportrétu a v beletrizaci a psychologizaci figurálních námětů). Nic z toho se však ani v Praze ani v Čechách prokazatelně neujalo. Zjišťujeme tak, že pražský utrakvistický knihtisk byl rigidní nejen vůči sazečskému standardu zahraničního zboží, ale i vůči hebrejským knihám a Skorinově Bibli ruské.

Item type: Journal article (Paginated)
Keywords: Bible benátská (1506), Bible česká (1529), Bible ruská (1517-1519), Čechy, Dekor knižní, Ilustrace, Knihtisk cyrilský, Knihtisk hebrejský, Knihtisk utrakvistický, Mistr Burleghovy bordury, Mistr IP, Mistr jemné šrafury, Mistr Nového zákona (1497/98), Mistr Skorinova dekoru, Praha, Severin kramář, Severin z Kapí Hory Pavel, Skorina (Skoryna) Francisk Heorhij, Vilnius
Subjects: E. Publishing and legal issues. > EB. Printing, electronic publishing, broadcasting.
E. Publishing and legal issues. > EZ. None of these, but in this section.
H. Information sources, supports, channels. > HD. Rare books and manuscripts.
H. Information sources, supports, channels. > HE. Print materials.
Depositing user: Eva Bratková
Date deposited: 20 Jan 2015 13:50
Last modified: 20 Jan 2015 13:50
URI: http://hdl.handle.net/10760/24457

References

AHIJEVIČ, Uladzimir Uladzimirovič. Simvolika hravjury Skaryny. Minsk, 1999.

BARAZNY, Ljavon Cimafeevič. Gravjury Franciska Skaryny. Minsk, 1972.

BOLDAN, Kamil. Písař a tiskař Martin z Tišnova. In: Studie o rukopisech. 2012, roč. 42, s. 7-31.

DELUGA, Waldemar. Francysk Skaryna i gebrejskija drukary v Praze. In: VAVTKEVIČ, Vjačaslav ed. Skarynaznavstva. Knihaznavstva. Litaraturaznavstva. Materyjaly III Mižnarodnaha kanhresa belarusistav „Belaruskaja kul'tura v dyjalohu cyvilizacyj“. Minsk, 2001, s. 29-33.

DELUGA, Waldemar. Grafika. In: DELUGA, Waldemar, KASZLEJ, Andrej, eds. Sztuka iluminaci i grafiky cerkiewnej: Katalog wystawy, październik – listopad 1996, Bibliotheka narodowa. Warszawa, 1996, s. 22-42.

DELUGA, Waldemar. Sources latines de la gravure orthodox du XVIème et XVIIème siècles, Budapest, 2000. Dostupné pouze z: http://rss.archives.ceu.hu/archive/00001142/ [vyhledáno v prosinci 2014].

DELUGA, Waldemar. Źrodla i inspirace ilustraci drzeworytniczych do wydań Franciszka Skoryny. In: SOKOLOVÁ, Františka red. 480 let běloruského knihtisku. 480 hadaǔ belaruskaha knihadruku. Praha, 1997, s. 15-19. Materiály z konference v pražském Klementinu 5. 9. 1997

DYŠINEVIČ, Valentina Nikiforovna. Ab Krynicaznaǔčym analize spadčyny F. Skaryny. In: Pomniky kul'tury. Minsk, 1985, s. 89-97.

KAROTKI, Uladzimir ed. Pradmovy i pasljasloǔi pasljadoǔnikaǔ Francyska Skaryny. Minsk, 1991.

KUZMIN, S. V. red. Biblija. Faksimil'naje ǔznaǔlenne Biblii, vydadzejaj Francyskam Skarynaju ǔ 1517-1519 hadach. Vol. 1-3. Minsk, 1990-1991.

LENZ, Angelika. Der Meister MZ, ein Münchner Kupferstecher der frühen Dürerzeit. München, 1972.

NĚMIROVSKIJ, Jevgenij Lvovič. Gesamtkatalog der Frühdrucke in kyrillischer Schrif. Bd. 3. Die Prager Druckerei von Francisk Skorina. Baden-Baden, 1998.

NĚMIROVSKIJ, Jevgenij Lvovič. Gesamtkatalog der Frühdrucke in kyrillischer Schrift. Bd. 5. Die Druckerei von Francisk Skorina in Wilna. Baden-Baden, 1999.

PALKAVNIČENKA, Mikolaj. Francysk Skaryna i Albrecht Djurer. In: VAVTKEVIČ, Vjačaslav ed. Skarynaznavstva. Knihaznavstva. Litaraturaznavstva. Minsk, 2001, s. 33-37. Materyjaly III Mižnarodnaha kanhresa belarusistav „Belaruskaja kul'tura v dyjalohu cyvilizacyj“.

PISKUN, Jurij Aljaksandrovič. Gravjury pražskich vydannjaǔ Skaryny: pytanne aǔtarstva. In: PUCKO, Vasilij Grigorjevič. Tvorčy metad iljustrataraǔ skaryninskaj Biblii. In: MARCELEǓ, Stanislaǔ Viktaravič red. Pomniki mastackaj kultury Belarusi epochi adradžennja. Minsk, 1994, s. 24-30.

ŠAMJAKIN, Ivan ed. Francisk Skorina i jego vremja. Minsk, 1990.

ŠMATOV, Viktor Fedorovič. Belaruskaja knižnaja gravjura XVI – XVIII stagoddzjaǔ. Minsk, 1984.

ŠMATOV, Viktor Fedorovič. Iskusstvo knigi Franciska Skaryny. Minsk, 1990.

ŠMATOV, Viktor Fedorovič. Kinavar v pražskich vydannjach Franciška Skaryny. In:

MARCELEǓ, Stanislaǔ Viktaravič red. Pomniki mastackaj kul'tury Belarusi epochi adradžennja. Minsk, 1994, s. 15-23.

ŠUPA, Sjarhej. Hebrajskija elementy u praskich vydannjach Františka Skaryny. In: Zapisy. Belaruski institut navuki i mastactva 21. New York, 1994, s. 68-75.

TEMČIN, Sergej. Golgofskij krest nad vetchozavetnoj skiniej na gravjurnom portrete Franciska Skoriny. In: TEMČIN, Sergej red. Lietuvos Didžiosios Kunigaikštystės kalbos, kultūros ir raštijos tradicijos. Vilnius, 2009, s. 152-168. Dostupné též na https://www.academia.edu/1792210/ [vyhledáno v lednu 2014].

TROFIMOV, Anatolij. Emblematičeskij kommentarij k otdelnym epizodam biografii Franciska Skoriny. In: Zapadnaja Dvina: literaturno-publicističeskij žurnal. 2009, 13(1), s. 115-118.

VLČKOVÁ, Jitka. Výzdoba Smíškovské kaple v kutnohorském chrámu sv. Barbory a otázka náboženského vyznání Michala z Vrchovišť. In: Horníčková, Kateřina, Šroněk, Michal, ed. In puncto religionis: konfesní dimenze předbělohorské kultury Čech a Moravy. Praha: Artefactum, 2013, s. 117-136. ISBN 978-80-86890-57-9.

VOBR, Jaroslav. Kdo byl prvním pražským knihtiskařem v roce 1487? In: Miscellanea oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny v Praze. 1997, 13, s. 24-38.

VOIT, Petr. Česká a německá reformace v ilustraci české knihy první poloviny 16. století. In: Horníčková, Kateřina, Šroněk, Michal, ed. In puncto religionis: konfesní dimenze předbělohorské kultury Čech a Moravy. Praha: Artefactum, 2013, s. 137-162. ISBN 978-80-86890-57-9. Uloženo také v archivu E-LIS: http://eprints.rclis.org/22642/.

VOIT, Petr. České tištěné Bible 1488-1715 v kontextu domácí knižní kultury. In: Česká literatura. 2013, roč. 61, č. 4, s. 477-501. ISSN 0009-0468. Uloženo také v archivu E-LIS: http://eprints.rclis.org/20966/.

VOIT, Petr. Český knihtisk mezi pozdní gotikou a renesancí. I, Severinsko-kosořská dynastie 1488-1557. Praha: KLP, Koniash Latin Press, 2013. 463 s. ISBN 978-80-86791-98-2. ISBN 80-86791-98-X.

VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2006. 1350 s. Bibliotheca Strahoviensis. Series monographica, 2. ISBN 978-80-7277-312-1. ISBN 80-7277-312-7.

VOIT, Petr. Ornamentation of Prague Hebrew Books during the first Half of the 16th Century as a Part of Bohemian Book Design. In: Olga Sixtová, ed. Hebrew Printing in Bohemia and Moravia. Prague: Academia ; Jewish Museum in Prague, 2012, pp. 123-151. ISBN 978-80-200-2197-7 (Academia). ISBN 978-80-87366-15-8 (Jewish Museum in Prague). Uloženo také v archivu E-LIS: http://eprints.rclis.org/18144/.

VOIT, Petr. Role Norimberku při utváření české a moravské knižní kultury první poloviny 16. století. In: Documenta Pragensia. 2010, sv. 29, s. 389-457. ISSN 0231-7443. Uloženo také v archivu E-LIS: http://eprints.rclis.org/17962/.

VOIT, Petr. Výzdoba pražských hebrejských tisků první poloviny 16. století jako součást české knižní grafiky. In: Olga Sixtová, ed. Hebrejský knihtisk v Čechách a na Moravě. Praha: Academia ; Židovské muzeum v Praze, 2012, s. 123-151. ISBN 978-80-200-2197-7 (Academia). ISBN 978-80-87366-15-8 (Židovské muzeum v Praze). Uloženo také v archivu E-LIS: http://eprints.rclis.org/18146/.

WENGROW, Charles. Haggadah and Woodcut an introduction to the Passover Haggadah completed by Gershom Cohen in Prague. New York, 1967.


Downloads

Downloads per month over past year

Actions (login required)

View Item View Item