Počátky renesanční typografie v Čechách a na Moravě

Voit, Petr Počátky renesanční typografie v Čechách a na Moravě. Listy filologické (ISSN 0024-4457), 2009, vol. 132, n. 1-2, pp. 125-135. [Journal article (Paginated)]

Preview

PDF Voit_Renaissance_Typography.pdf Download (140kB) | Preview

English abstract

(English title: The beginning of Renaissance typography in Bohemia and Moravia). In spite of obvious apologia of modern Czech researchers, our typography of Jagellon‘s period has only an occasional character. The main reasons are a weak potential of writers‘ and translators‘ skills, absence of separately profiled publishing branch and the editorial strategy determined by the foreign import. The period in which our domestic early printed books disengaged from a late Gothic features was longer than in typographic empires like Germany, France or Italy. That was due to the fact that the majority of Czech printers and cutters in the first decade of the 16th century were stimulated by the older illustrational repertoire. Mikuláš Konáč (1514) and Pavel Olivetský (1520) were the first who got rid of a late Gothic idiom. The next generation can already be considered to belong to the early Renaissance. The intensity, however, with which this generation adopted the new style varied because of economic aspects: it was adopted to a lesser degree by poorer Mikuláš Klaudián (1518) and Oldřich Velenský (1519); on the contrary richer Pavel Severin (1520) and Jiří Štyrsa (1521) adhered to it more vigorously. The twenties of the 16th century are analogically a period when the Renaissance decorative elements are being used in the domestic book binding. In this time we can also see somewhat belated reception of a humanistic written minuscule. The early Renaissance era of typography in our countries took about twenty years longer than in Germany, Austria and Poland. The upper time limit lies between the thirties and half of the forties of the 16th century when the Prague‘s printer Jan Had started to use the Venetian type of antiqua (Roman type) instead of usual Schwabacher type when printing the books in Latin. Bartoloměj Netolický, who lived in Prague, and Jan Günther were the first in this time, too, who accepted the Blackletter as a distinctive type face of the Czech texts. With these systematic changes the graphic reform of our bookprinting has been accomplished until the beginning of the 19th century.

Czech abstract

I přes zjevné apologie dosavadních badatelů měla naše typografie jagellonského období jen příležitostný ráz. Hlavní důvody spatřujeme v slabém potenciálu řemesla i spisovatelské a překladatelské obce, v neexistenci samostatně vyprofilované nakladatelské sféry a ovšemže také v importem determinované ediční strategii. Doba, v níž se domácí postinkunábule zbavovaly pozdně gotických rysů, byla delší nežli u typografických velmocí Německa, Francie či Itálie, poněvadž většina českých tiskařů i řezáčů oživovala slohově starší ilustrační repertoár ad hoc ještě po celé první decenium 16. století. Pozdně gotického názoru se nejdříve oprostili Mikuláš Konáč (1514) a Pavel Olivetský (1520). Další generaci můžeme označit už za raně renesanční, i když intenzita, s níž se k novému tvarosloví hlásila, byla rozrůzněna ekonomickými aspekty jednotlivých živností: menší byla u chudšího Mikuláše Klaudyána (od 1518) a Oldřicha Velenského (od 1519) a silněji se projevila u kapitálově bohatšího Pavla Severina (od 1520) a Jiřího Štyrsy (od 1521). Období raně renesanční typografie trvalo u nás na rozdíl od Německa, Rakouska a Polska asi o dvě desetiletí déle. Za horní časovou hranici lze pokládat až 40. léta, kdy byla u Bartoloměje Netolického v Praze a u Jana Günthera v Prostějově poprvé přijata německá fraktura a kdy pražský Jan Kantor Had začal užívat pro sazbu celolatinského textu namísto švabachu už jen antikvu benátského typu. Tím se škála písmových druhů až do 19. století uzavřela.

Item type:	Journal article (Paginated)
Keywords:	Bohemia, book culture, humanism, illustration, literature, Moravia, printing, reformation, renaissance, typography, Čechy, knižní kultura, ilustrace, literatura, Morava, knihtisk, reformace, renesance, typografie
Subjects:	E. Publishing and legal issues. > EB. Printing, electronic publishing, broadcasting. H. Information sources, supports, channels. > HD. Rare books and manuscripts. H. Information sources, supports, channels. > HE. Print materials.
Depositing user:	Eva Bratková
Date deposited:	06 Nov 2012
Last modified:	02 Oct 2014 12:24
URI:	http://hdl.handle.net/10760/17953

References

BERÁNEK, Karel. Vliv humanismu na latinsky psané úřední písemnosti u nás. In: Humanistická konference 1966. Red. Ladislav Varcl. Praha, 1966, s. 164-172.

BOHATCOVÁ, Mirjam a kol. Česká kniha v proměnách staletí. Praha, 1990.

BOHATCOVÁ, Mirjam. Die Anfänge der typographischen Zusammenarbeit zwischen Nürnberg und Böhmen. In: Gutenberg – Jahrbuch. 1976, s. 147-155.

BOHATCOVÁ, Mirjam. Počátky publikační činnosti Jednoty bratrské. In: Acta Comeniana et historica. 21, 1962, s. 44-60.

DOKOUPIL, Vladislav. Počátky brněnského knihtisku. Brno, 1974.

GOLLOB, Hedwig. Winterburgers buchkünstlerische Beziehungen zu Oberitalien. In: Gutenberg – Jahrbuch. 1936, s. 82-87.

HEJNIC, Josef. K počátkům českého knihtisku. In. Listy filologické. 1981, 104, s. 102-116.

HELLINGA, Lilly. Caxton in focus. The beginning of printing in England. London, 1982.

HLOBIL, Ivo. Nejstarší olomoucké knižní dřevořez. In: Umění. 1976, 24, s. 327-358.

JUDA, Maria. Pismo drukowane w Polsce XV-XVIII wieku. Lublin, 2001.

KOPECKÝ, Milan. Český humanismus. Praha, 1988.

KOPECKÝ, Milan. Literárněhistorický význam našich prvotisků. In: Knihtisk v Brně a na Moravě. Red. J. Kubíček. Brno, 1987, s. 83-91.

KOPECKÝ, Milan. Pokrokové tendence v české literatuře od konce husitství do Bílé hory. Brno, 1979. Opera Universitatis Purkynianae Brunensis, facultas philosophica, 224.

KUNZE, Horst. Geschichte der Buchillustration in Deutschland: Das 16. und 17. Jahrhundert. Frankfurt/M.; Leipzig, 1993. Textband.

NÁDVORNÍKOVÁ, Marie. Budování elektronického katalogu prvotisků ve Vědecké knihovně v Olomouci. In: Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska 2003: Současné trendy ve zpřístupňování fondů. Brno, 2004, s. 5-13.

NUSKA, Bohumil. Počátky české renesanční knižní vazby. In: Umění. 1962, 10, s. 469-493.

PETRŮ, Eduard. Societas Maierhofiana. In: Historická Olomouc a její současné problémy 3. Red. Fr. Novák, I. Hlobil a M. Řešetka. Olomouc, 1980, s. 183-189.

PRAŽÁK, Jiří. Z počátků humanistického písma v Čechách. In: Humanistická konference 1966. Red. Ladislav Varcl. Praha 1966, s. 173-177.

ŠIMEČEK, Zdeněk. K problematice knižního obchodu na sklonku 15. a v 16. století. In: Knihtisk v Brně a na Moravě. Red. J. Kubíček. Brno, 1987, s. 148-160.

VOBR, Jaroslav. První brněnská tiskárna (1486-1489). In: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400-1550. Sv. 2. Brno Ed. K. Chamonikola. Brno, 1999, s. 524-535.

VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2006. 1350 s. Bibliotheca Strahoviensis. Series monographica, 2. ISBN 978-80-7277-312-1. ISBN 80-7277-312-7.

VOIT, Petr. Limity knihtisku v Čechách a na Moravě 15. a 16. století. In: Bibliotheca Strahoviensis. 2007, roč. 2007, č. 8-9, s. 113-140. ISSN 1213-6514. Uloženo také v archivu E-LIS: http://eprints.rclis.org/22641/.

VOLF, Josef. Dějiny českého knihtisku do roku 1848. Praha, 1926.

Downloads

Actions (login required)

View Item