Nový pohled na dějiny renesančního knihtisku v Čechách a na Moravě

Voit, Petr Nový pohled na dějiny renesančního knihtisku v Čechách a na Moravě. Knihy a dějiny (ISSN 1210-8510), 2009, vol. 11/15, n. 1, pp. 33-43. [Journal article (Paginated)]

[thumbnail of Bibliological Study]
Preview
Text (Bibliological Study)
Voit_Renesance_NewView.pdf - Published version

Download (170kB) | Preview

English abstract

A new perspective of the history of Renaissance typography in Bohemia and Moravia. -- Present Czech researchers have either not explored the beginnings of Renaissance printed books at all, or they have tried to colour a quite idyllic image of the period before the White Mountain Battle as a whole. Despite these apparent apologies, the Czech typography of the Jagello-period was of an irregular character. The main reasons for this we can attribute back to a weak potential of the craft as well as of the writer and translator communities. There had been no specialized publishing region and the editions were influenced by imports. The influence of Nuremberg during this period is especially noteworthy. The period when the domestic post-incunabula lost late Gothic outlines was longer than in other great typographic powers such as Germany, France or Italy. Most Bohemian typographers and cutters revived the older illuminative repertoire ad hoc during the entire first decade of the 16th century. Mikuláš Konáč (1514) and Pavel Olivetský (1520) were the first who broke free of that late Gothic style. The next generation could already be called the early Renaissance, even though the intensity of their affection was influenced by the economical aspects of particular crafts. We see less consideration in the work of the poorer Mikuláš Klaudyán (from 1518) and Oldřich Velenský (1519) while more precision can be seen through the reach of Pavel Severin (from 1520) and Jiří Štyrsa (1521). The period of early Renaissance typography lasted in Bohemia two decades longer than in Germany, Austria or Poland. The end of this period could be seen in the 40’s when Bartloměj Netolický in Prague and Jan Günther in Prostějov accepted, for the first time, the German blackletter and when the Prague typographer Jan Had started to use an antiqua of Venetian type instead of Schwabacher for a typography of a whole-Latin text. It meant the end of the third phase of typographic transformation, when Bohemian typographies were finally equipped with typeface comparable to other countries. At the same time (1541) we can trace the first proof of cooperation of an artist with a typographer, in such a way as we know it, from the Nuremberg collaboration of Wolgemut – Koberger. This occurred in the cutter’s studio of Severin’s typography in Prague. Despite its late beginning, this studio is very important as it is no longer under the influence of German typography and book preparation wasn’t done accidentally as was the habit up to that time, but according to Renaissance typography – a conjunction of typeface, decoration and illumination. Translated by Markéta Tomanová.

Czech abstract

Nový pohled na dějiny renesančního knihtisku v Čechách a na Moravě. -- Dosavadní čeští badatelé počátky renesanční tištěné knihy buď nezkoumali vůbec, anebo se více či méně tendenčně pokoušeli vykreslit poměrně idylický obraz předbělohorského století jako celku. I přes tyto zjevné apologie měla však naše typografie jagellonského období jen příležitostný ráz. Hlavní důvody spatřujeme v slabém potenciálu řemesla i spisovatelské a překladatelské obce, v neexistenci samostatně vyprofilované nakladatelské sféry a ovšemže také v importem determinované ediční strategii. Vliv Norimberku je zejména v tomto období zcela nezastupitelný. Doba, v níž se domácí postinkunábule zbavovaly pozdně gotických rysů, byla delší nežli u typografických velmocí Německa, Francie či Itálie, poněvadž většina českých tiskařů i řezáčů oživovala slohově starší ilustrační repertoár ad hoc ještě po celé první decenium 16. století. Pozdně gotického názoru se nejdříve oprostili Mikuláš Konáč (1514) a Pavel Olivetský (1520). Další generaci můžeme označit už za raně renesanční, i když intenzita, s níž se k novému tvarosloví hlásila, byla rozrůzněna ekonomickými aspekty jednotlivých živností: menší byla u chudšího Mikuláše Klaudyána (od 1518) a Oldřicha Velenského (1519) a silněji se projevila u kapitálově bohatšího Pavla Severina (od 1520) a Jiřího Štyrsy (1521). Období raně renesanční typografie trvalo u nás na rozdíl od Německa, Rakouska a Polska asi o dvě desetiletí déle. Za horní časovou hranici pokládáme až 40. léta, kdy byla Bartolomějem Netolickým v Praze a Janem Güntherem v Prostějově poprvé přijata německá fraktura a kdy pražský tiskař Jan Had začal užívat pro sazbu celolatinského textu namísto švabachu už jen antikvu benátského typu. Tak se uzavřela třetí fáze typografické přestavby, během níž se našim tiskárnám po předchozí chudobné éře dostalo s cizinou konečně srovnatelné písmové výbavy. V téže době (1541) stopujeme u nás také první doklady koprodukce výtvarníka a tiskaře, jak ji známe z norimberského spojení Wolgemut – Koberger. U nás je doložena řezáčským ateliérem pražské Severinské tiskárny. I přes pozdní nástup je toto středisko nezastupitelné – nepodléhá už německým vlivům a ke knižní úpravě přistupuje v rámci možností nikoli nahodile, jak bylo dosud zvykem, nýbrž v intencích renesančního typografického názoru na programové sepětí písma, dekoru a ilustrace.

Item type: Journal article (Paginated)
Keywords: Bibliology, Book culture, Rare books, Book decoration, Book history, Book illustration, Cultural heritage, Literary communication, Prague, Print font, Reader, Renaissance, Typography, Utraquism, Čtenář, Dějiny knihy, Staré tisky, Knihověda, Knihtisk, Knižní dekor, Knižní ilustrace, Knižní kultura, Knižní kultura, Kulturní dědictví, Literární komunikace, Praha, Tiskové písmo, Utrakvismus
Subjects: E. Publishing and legal issues. > EB. Printing, electronic publishing, broadcasting.
E. Publishing and legal issues. > EZ. None of these, but in this section.
H. Information sources, supports, channels. > HD. Rare books and manuscripts.
H. Information sources, supports, channels. > HE. Print materials.
Depositing user: Eva Bratková
Date deposited: 06 Mar 2014 15:35
Last modified: 02 Oct 2014 12:30
URI: http://hdl.handle.net/10760/22687

References

BOHATCOVÁ, Mirjam. Die Anfänge der typographischen Zusammenarbeit zwischen Nürnberg und Böhmen. In: Gutenberg-Jahrbuch. 1976, s. 147-155.

CLAUS, Helmut. Die Endphase der Offizin Hieronymus Höltzels in Nürnberg. In: Studien zur Buch- und Bibliotheksgeschichte: Hans Lülfing zum 70. Geburtstag. Berlin, 1976, s. 97-108.

JUDA, Maria. Pismo drukowane w Polsce XV-XVIII wieku. Lublin, 2001.

KOPECKÝ, Milan. Literárněhistorický význam našich prvotisků. In: Knihtisk v Brně a na Moravě. Red. Jaromír Kubíček. Brno, 1987, s. 83-91.

KOPECKÝ, Milan. Český humanismus. Praha, 1988.

NÁDVORNÍKOVÁ, Marie. Budování elektronického katalogu prvotisků ve Vědecké knihovně v Olomouci. In: Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska 2003: (Současné trendy ve zpřístupňování fondů). Brno, 2004, s. 5-13.

OLDENBOURG, M. Consuelo. Hortulus animae [1494]-1523. Bibliographie und Illustration. Hamburg, 1973.

OLDENBOURG, M. Consuelo. Zwei tschechische Hortuli animae mit Nürnberger Illustrationen. In: Philobiblon. 1968, 12, s. 105-112.

ŠEFČÁKOVÁ, Eva. Ilustrovaná kniha – minulosť a súčasnosť. Otázky kládla Gabriela ŽIBRITOVÁ. In: Knižnica. 2003, roč. 4, č. 11-12, s. 552-556. Dostupné také z: http://www.snk.sk/swift_data/source/casopis_kniznica/2003/november_december/552.pdf.

ŠIMEČEK, Zdeněk. K problematice knižního obchodu na sklonku 15. a v 16. století. In: Knihtisk v Brně a na Moravě. Red. Jaromír Kubíček. Brno, 1987, s. 148-160.

URBÁNKOVÁ, Emma. Soupis prvotisků českého původu. Praha, 1986.

VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2006. 1350 s. Bibliotheca Strahoviensis. Series monographica, 2. ISBN 978-80-7277-312-1. ISBN 80-7277-312-7.

VOIT, Petr. Limity knihtisku v Čechách a na Moravě 15. a 16. století. In: Bibliotheca Strahoviensis. 2007, roč. 2007, č. 8-9, s. 113-140. ISSN 1213-6514. Uloženo také v archivu E-LIS: http://eprints.rclis.org/22641/.


Downloads

Downloads per month over past year

Actions (login required)

View Item View Item