Rozpaky nad českou literární a čtenářskou obcí přelomu 15. a 16. století

Voit, Petr . Rozpaky nad českou literární a čtenářskou obcí přelomu 15. a 16. století., 2013 In: Libri magistri muti sunt: Pocta Jaroslavě Kašparové. Knihovna Akademie věd České republiky, pp. 35-41. [Book chapter]

Preview

Text (Study) Voit_Readers_15_16_Century.pdf - Published version Download (83kB) | Preview

English abstract

Confusion in Questions on Czech Literary and Readers Community on turn of 15th and 16th Centuries. – The article descibes the porces of establishing of Czech readers community in Bohemia after the introduction of book-print, i.e. in the Jagellonian period. As we do not have any relevant written sources, our reconstruction is based on study of literary, typographical and editorial activities. We suppose, that the editorial model of Czech-language literature, accesible only to the less prosperous craftsmen without knowledge of Latin, grew up the readers community very slowly due to its incompleteness. Another holdout of the constitutional proces was in the typography itself, whose late-gothic simplicity definitely slowed down the entry of so called silent reading. Composing visualisation means and methods (division of text in paragraphs, running headlines, pagination, marginalia, registers) were usually used abroad since the end of 15th century, were in Czech print used slowly even during the first half of 16th century. The crucial problem of Czech book-print and readership of this period is insufficient type variety, based on using only one or two sets of printing types. Due to this penury there was not possible to use the contrast between the printing characters (for example Schwabacher type) and title types (for example black letter type or rotunda) in compository proces. The editorial proces was also simplified to minimum and the entry of dedications or instructing prefaces was slower than abroad. All these indirect proofs show, that the establishment of readers community within our bourgeoisie society had to be slower than was admitted. The faster evolution is evident since 1520s. -- ISBN 978-80-86675-24-4. ISBN 80-86675-24-6.

Czech abstract

Stať se snaží rekonstruovat proces formování čtenářské obce v Čechách po zavedení knihtisku čili v období jagellonské dynastie. Poněvadž nemáme k dispozici žádné relevantní písemné prameny, rekonstrukce se opírá o literární, typografické a editorské aktivity. Lze předpokládat, že už samotný model českojazyčné literatury, která byla přístupná méně zámožné a nebilingvní části řemeslnictva, vychovával čtenáře díky své neúplnosti zřejmě velmi pomalu. Další brzdu konstitučního procesu nacházíme v typografii, jejíž pozdně gotická jednoduchost zcela určitě zpomalovala nástup takzvaného tichého čtení. Sazečské vizualizační prostředky a postupy (členění textu do odstavců, záhlaví, stránkování, marginálie, rejstříky), které byly v zahraničí běžné už koncem 15. století, se u nás vžívaly velmi pomalu až během první poloviny 16. století. Kardinálním problémem českého knihtisku a čtenářství zkoumaného období se pak jeví nedostatečná písmová kultura, založená na používání jedné či maximálně dvou sad tiskových písem. Díky této chudosti nebylo možné v sazečském procesu využívat kontrast mezi písmem textovým (například švabachem) a písmem vyznačovacím (například textura nebo rotunda). Také editorská práce byla zjednodušována na minimum a vstup dedikací či návodných čtenářských předmluv byl pomalejší než v zahraničí. Všechny tyto nepřímé důkazy svědčí o tom, že formování čtenářské obce uvnitř měšťanské části společnosti muselo být pomalejší, než se dosud připouštělo. Akcelerace je znatelná až od 20. let 16. století. ISBN 978-80-86675-24-4. ISBN 80-86675-24-6.

German abstract

Verlegenheit über die tschechische Literatur- und Lesergemeinde an der Wende vom 15. zum 16. Jahrhundert. – Der Aufsatz behandelt die Rekonstruktion der Lesergemeinde innerhalb des Bürgertums zur Zeit der Könige aus dem Haus Jagiello. Weil keine direkten Quellen überliefet sind, werden literarische, typographisch-setzerische sowie editorische Aktivitäten analysiert, die auf diese Weise pragmatisch und in gegenseitigen Korrelationen bei uns bisher nicht bewertet wurden. Der Verfasser kommt zum Schluss, dass das einheimische literarische Modell dem sich konstituierenden Bürgertum offensichtlich nicht willfuhr, weil es sowohl die nötige lehrhaſte als auch unterhaltende Literatur vermisste bzw. vermissen ließ. Die Anknüpfung an den Literaturkanon der Antike, die im Ausland durch zahlreiche Übersetzungen in die Volkssprachen gewährleistet wurde, stockte bei uns wegen niedrigem Bildungsniveau und mangelhaſter Orientierung in den Realien der Antike. Die typographisch-setzerischen Gewohnheiten, die bei den einheimischen Buchwaren angewendet wurden, waren äußerst unterentwickelt, weil sie auf der armen Ausstattung des einheimischen Druckergewerbes, besonders auf dem Gebiet des Letternmaterials basierten (es wurde ständig in einem Schriſtgrad gedruckt, der es nicht ermöglichte, den Begleittext vom Haupttext optisch zu unterscheiden). Gleiches gilt auch für die nicht entwickelte Editionstätigkeit und die mangelhaſte Ausstattung der Buchwaren durch den Hilfsapparat für den Leser (Vorwort, Marginalien, Register, Inhalt). Alle diese Ergänzungen wurden offensichtlich als Mehrarbeit des Erzeugers angesehen, die potentiell den Verkaufspreis erhöhte. Die Konstituierung der Gemeinde der bürgerlichen Leser sowie die Vorbereitung des Lesers auf die stille, ganz mechanische Lektüre verliefen bei uns im Vergleich zum Ausland offensichtlich langsamer und dauerten länger. Die böhmischen Buchdrucker der ersten Zeit haben in dieser Hinsicht keine Tradition begründet, und die erste Etappe der Formierung einer tschechischen Lesergemeinde füllt somit offensichtlich erst in die ersten zwei Jahrzehnte des 16. Jahrhunderts. -- Ubersetzt von Vaclav Bok. – ISBN 978-80-86675-24-4. ISBN 80-86675-24-6.

Spanish abstract

Vacilación en la comunidad literaria y de lectores checa entre los ss. XV y XVI. – Este artículo trata de la reconstrucción de la comunidad de lectores en la burguesía del periodo de los Jagelones. Aunque no se han conservado fuentes directas, se analizan las actividades literaria, tipográfico-cajista y editorial, que hasta ahora no habían sido valoradas en correlaciones recíprocas. El autor concluye que el modelo literario nacional era a todas luces muy poco conveniente para la nueva burguesía naciente, ya que carecía tanto de la necesaria literatura instructiva como de la de diversión. La continuidad con los cánones literarios de la Antigüedad, que en el extranjero garantizaron numerosas traducciones a las lenguas nacionales, se estancó en nuestra tierra gracias a una escasa educación y a una orientación hacia la cultura medieval. Las tradiciones tipográfico-cajistas que se seguían en la producción librera nacional tenían una extrema falta de desarrollo, puesto que estaban vinculadas al pobre equipamiento de los establecimientos de imprenta, sobre todo en el ámbito de los materiales de tipografía (se imprimía con un solo tamaño de letra, lo cual no permitía la diferenciación óptica entre el texto secundario y el texto principal). Sucede lo mismo con el trabajo de edición sin desarrollar y la insuficiencia en la producción librera de elementos de ayuda al lector (prólogo, anotaciones, registro, índice). Es evidente que todos estos elementos eran considerados como un trabajo de producción adicional que aumentaba potencialmente el precio de venta. La formación de comunidades burguesas de lectores y la enseñanza a la lectura silenciosa y totalmente mecánica fue en nuestra tierra claramente más lenta y larga que en el extranjero. Los primeros impresores checos no fundaron ninguna tradición al respecto y así la primera etapa de formación de las comunidades de lectores tuvo lugar en las dos primeras décadas del siglo XVI. -- Traducido por Miguel Jose Cuenca Drouhard. – ISBN 978-80-86675-24-4. ISBN 80-86675-24-6.

Item type:	Book chapter
Keywords:	Readership, Readers, Dedications, Humanism, Literature, Late Gothic, Preface, Renaissance, Printing types, Typography, Čtenářství, Čtení, Dedikace, Humanismus, Literatura, Pozdní gotika, Předmluva, Renesance, Tiskové písmo, Typografie
Subjects:	E. Publishing and legal issues. > EB. Printing, electronic publishing, broadcasting. H. Information sources, supports, channels. > HD. Rare books and manuscripts. H. Information sources, supports, channels. > HE. Print materials.
Depositing user:	Eva Bratková
Date deposited:	16 Apr 2014 11:30
Last modified:	02 Oct 2014 12:31
URI:	http://hdl.handle.net/10760/22891

References

BOHATCOVÁ, Mirjam. Předmluva v českých předbělohorských tiscích. In: ŠMAHEL, František, POLIŠENSKÝ, Josef, ed. Knihtisk a kniha v českých zemích od husitství do Bílé hory: Sborník prací k 500. výročí čes. knihtisku. Praha: Academia, 1970, s. 83-105.

CARLSON, David R. English humanist books: Writers and patrons, manuscript and print, 1475-1525. Toronto, 1993.

CZEKAJEWSKA, Anna. O listach dedykacyjnych w polskiej książce XVI wieku. In: Roczniki biblioteczne. 1963, 6, 1-2, 1962, s. 21-55.

DAVIS, Natalie Zemon. The Gift in Sixteenth-Century France. Oxford, 2000.

KOPECKÝ, Milan. Literární dílo Mikuláše Konáče z Hodíškova. Praha, 1962.

MACEK, Josef. Víra a zbožnost jagellonského věku. Praha, 2001.

SCHOTTENLOHER, Karl. Die Widmungsvorrede im Buch des 16. Jahrhunderts. Münster, 1953.

VOIT, Petr. Český knihtisk mezi pozdní gotikou a renesancí. I, Severinsko-kosořská dynastie 1488-1557. Praha: KLP, Koniash Latin Press, 2013. 463 s. ISBN 978-80-86791-98-2. ISBN 80-86791-98-X.

VOIT, Petr. Mikuláš Bakalář jinak. In: Kniha: zborník o problémoch a dejinách knižnej kultúry. 2012, zv. 29, s. 68-106. ISSN 1336-5436. Dostupné také z E-LIS: http://eprints.rclis.org/18376/.

VOIT, Petr. Prology a epilogy v díle Šimona Lomnického z Budče. In: Česká bibliografie: sborník statí a materiálů. Sv.24. 1987, s. 112-147. ISSN 0577-3490.

Downloads

Actions (login required)

View Item