Voit, Petr Česká knižní kultura doby Václava Hájka z Libočan: Na okraj jednoho badatelského vakua. Česká literatura (ISSN 0009-0468), 2014, vol. 62, n. 2, pp. 163-183. [Journal article (Paginated)]
Preview |
Text (Study)
Voit_Hajek_z_Libocan.pdf - Published version Download (159kB) | Preview |
English abstract
This paper attempts to examine the literary terrain marked out between the end of the 15th century and the year 1553, i.e. the period in which the first true Czech author, Václav Hájek of Libočany, author of the Czech Chronicle (1541), translator and adaptor of several Old Czech works, lived and worked. However, for this it was necessary both to confront some of the basically Marxist views held by mid‑20th researchers and to try to incorporate the well‑known facts into a higher entity called book culture. One of the period‑based dangers of Marxist paleo‑Czech studies was the evaluation of literary works on their own or without any interest in the specific nature of the communication process or the artistic and workmanlike aspects of publication, distribution and reading technique. -- One of the parameters of book culture is the readers’ reception of texts, which enables a readership community to be formed and cultivated. Book printing in Bohemia and Moravia played a much smaller role in this process than we have previously presumed, as the foremost church institutions, Prague University representatives and thus the printers themselves did not understand the social impact of book printing and at most thought of it as another form of business. The literary scene was so lacking in writers, translators and potential readers, who were mostly just from the increasingly emancipated middle classes, that books of such typographic standards were not produced in enough numbers to support the habit of quiet reading and thus enable intensive reading to slowly turn into extensive reading. Domestic book printing was greatly affected by the import of books from Germany and the strong scriptographic output of the intelligentsia there. -- While the literary epoch between Hussitism and the Battle of the White Mountain was called the Renaissance in the past, this was more a political than an objective matter. Contextualization of the literary scene using the entire book culture yardstick shows that a number of well‑known events will need to be set within a new interpretational framework. However, this involves too much of a heterogeneous and imperfect machinery, which cannot simply be called a Renaissance organism, as Renaissance influence on the majority of major national literatures was prepared for and supported by humanism. However, the literary scene in Bohemia and Moravia cannot be called extensive, and that part of it which was associated with printers was even less so. We do not find many surviving clear traces of the scientific and intellectual influence of humanism. It was not until the 1520s that humanism (and so the laicization process itself) achieved such strength among the burgeoning middle classes that it awoke, accelerated and maintained new artistic and crafts activities, reading habits and thus a love of books. -- For a long time most of the elements of book culture remained conservatively medieval (though of course with exceptions) and thanks to the surviving national genes were geared more to the Reformation than to the Renaissance. Hence even at the beginning of the 16th century the entire book culture reflected the intellectual closedness of Jagellon Bohemia and the innermost religious world of the Utraquists and Brethren. The worldly emphasis did not start to override the everyday discussions on the Eucharist until the 1530s and 1540s, i.e. at a time that was stirred both by the culture‑creating plans of Ferdinand I and by the anti‑Habsburg opposition within Estates society. It turns out that passive acceptance of 19th century art studies categories is no longer suitable for book culture, the solid backbone of which is formed by the literary scene. Future discussions ought to show the extent to which it is more appropriate to take on dynastic periodization, the internal cut‑off times of which (1520, 1547) apply to a nowhere dense set of Renaissance and humanist book culture phenomena without problems.
Czech abstract
Tato stať se pokouší nahlédnout literární terén vymezený koncem 15. století a rokem 1553 čili dobou, v níž žil a tvořil první skutečný český spisovatel Václav Hájek z Libočan, autor Kroniky české (1541), překladatel a adaptátor několika staročeských děl. K tomu však bylo zapotřebí jednak se vyrovnat s marxisticky motivovanými názory badatelů druhé poloviny 20. století a jednak se pokusit známé skutečnosti začlenit do vyššího celku nazvaného knižní kultura. Jedním z dobově podmíněných nebezpečí marxistické paleobohemistiky bylo hodnotit literární výtvory samy o sobě čili bez zájmu o specifika komunikačního procesu, uměleckou i řemeslnou stránku zveřejnění, distribuci a techniku četby. -- Jedním z parametrů knižní kultury je čtenářské přijímání textů, dovolující konstituovat a kultivovat čtenářskou obec. Knihtisk v Čechách a na Moravě pro tento proces sehrál mnohem menší úlohu, než jsme doposud předpokládali, neboť vrcholné církevní instituce, představitelé pražské univerzity a v důsledku toho i samotní tiskaři nepochopili společenský dosah knihtisku a nanejvýše ho zaznamenali jako další formu podnikání. Literární scéně tak chyběli spisovatelé a překladatelé a potenciálním čtenářům, jichž nejvíce přicházelo z emancipujícího se měšťanstva, se nedostávala kniha takových typografických kvalit, aby byl podpořen návyk k tiché četbě a aby se intenzivní způsob četby mohl pozvolna měnit v extenzivní. Domácí knihtisk byl silně determinován dovozem knižního zboží z Německa i silnou skriptografickou produkcí tuzemské inteligence. -- Pokud byla literární epocha mezi husitstvím a Bílou horou v minulosti označována za renesanční, šlo více o politickou než věcnou záležitost. Kontextualizace literární scény měřítkem celé knižní kultury ukazuje, že řadu známých skutečností bude třeba zasadit do nového interpretačního rámce. Ten však ohraničuje až příliš heterogenní a nedokonalé soustrojí, které nelze zjednodušeně nazvat renesančním organismem. Průnik renesance do většiny velkých národních literatur byl totiž připravován a podporován humanismem. Literární scénu Čech a Moravy však za velkou prohlásit nelze a ta její část, která našla spojení s tiskárnami, byla ještě menší. Mnoho zřetelně přetrvávajících stop po vědeckém a intelektuálním působení humanismu nenajdeme. Humanismus (a tím méně ani pouhý laicizační proces) nedosáhl do 20. let 16. století v obrozujícím se měšťanstvu zatím takové síly, aby z nehybnosti probudil, akceleroval a udržel nové umělecké a řemeslné činy, čtenářské návyky a tím spíše bibliofilství. -- Většina složek knižní kultury zůstala (pochopitelně s výjimkami) dlouho konzervativně středověká a díky přežívajícím národním genům se orientovala více reformačně než renesančně. Ještě na počátku 16. století tedy celá knižní kultura odrážela myšlenkovou uzavřenost jagellonských Čech a niterný náboženský svět utrakvistů a Jednoty bratrské. Světský akcent počal každodenní diskuse o eucharistii převyšovat až od 30. a 40. let, tedy v době, kterou rozhýbaly jak kulturotvorné záměry Ferdinanda I. Habsburského, tak protihabsburská opozice uvnitř stavovské společnosti. Ukazuje se tak, že pro knižní kulturu, jejíž nosnou páteř tvoří právě literární scéna, pasivní přejímání uměnovědných kategorií 19. století není nadále vhodné. Budoucí diskuse by měly ukázat, nakolik je vhodnější převzetí dynastické periodizace, jejíž vnitřní mezníky (1520, 1547) řídkou množinu renesančních a humanistických jevů knižní kultury pojmou bez problémů.
| Item type: | Journal article (Paginated) |
|---|---|
| Keywords: | Book printing, Catholicism, Hájek z Libočan Václav, Hrubý z Jelení Řehoř, Humanism, Illustration, Konáč z Hodíškova Mikuláš, Kornel ze Všehrd Viktorin, Popular eading books, Popularity, Reader, Reading, Reformation, Renaissance, Severin z Kapí Hory Pavel, Translation, Typography, Unity of Brethren, Utraquism, četba, čtenář, Hájek z Libočan Václav, Hájek z Libočan Václav, Hrubý z Jelení Řehoř, humanismus, ilustrace, Jednota bratrská, katolictví, knihtisk, knížky lidového čtení, knižní kultura, lidovost, Mikuláš Konáč z Hodíškova, překladatelství, reformace, renezance, Severin z Kapí Hory Pavel, typografie, utrakvismus, Viktorin Kornel ze Všehrd |
| Subjects: | E. Publishing and legal issues. > EB. Printing, electronic publishing, broadcasting. H. Information sources, supports, channels. > HD. Rare books and manuscripts. H. Information sources, supports, channels. > HE. Print materials. |
| Depositing user: | Eva Bratková |
| Date deposited: | 18 Jun 2014 13:47 |
| Last modified: | 02 Oct 2014 12:31 |
| URI: | http://hdl.handle.net/10760/23284 |
References
Downloads
Downloads per month over past year
Actions (login required)
 |
View Item |
Facebook
Twitter
LinkedIn
RSS